21.12.2009 - 14.02.2010: SYMBIO (BIOPOLIS)

Vystavující umělci: Aljoscha, Eleanna Anagnos, Richard Fajnor, Joseph Farbrook, Andrew Johnson, Marek Kvetán, Joao Simoes, Al Wildey
Kurátorky: Zora Carrier, Kelly Maximiuk, Brooke Wendt

Zahájení : 21. 12. 2009 od 18 hodin

Doba trvání výstav: 22. 12. 2009 - 14. 2. 2010

Technologie ovlivňuje způsob, jakým provádíme každodenní rutinní úkony. Vývoj digitálních technologií metodicky buduje a nově definuje existenci technologie v naší kulturní identitě. Digitální média konstruují abstraktní verzi naší reality, kompletně ji vytvářejí a dávají nám možnost sledovat ji na monitoru. Tím, že zkoumají náš svět ve virtuální realitě na rozdíl od světa hmotného, mění nová média tradiční formy umění.

S tím, jak nový digitální věk postupuje, umělecká vyjádření a témata se posouvají směrem k technologii a projektům vycházejícím z vědeckého poznání. Technologický pokrok je ohromující, na druhou stranu ale náš život zrychluje. Software nám umožňuje, abychom vytvářeli formy, které v naší dimenzi neexistují. Stroje, které vyrábíme, překračují naše mentální i fyzické možnosti. Jsme schopni vytvářet nové digitální základy a dávat svým myšlenkám prostor, aby se rozběhly rychleji. Digitální věk nám umožňuje, abychom svou opětovně vytvořenou realitu znovu sestavili v obrazovém formátu v nehmatatelné podobě.

Pixely jsou geny digitálních médií. Jsou to drobné částice, které můžeme rekonstruovat a sledovat na obrazovce. Technologie, podobně jako DNA proudící v našich tělech, má kód. Tento kód je vytvořen z chromozómů, které tvoří jedinečnou strukturu, stejně tak se chovají i nová média, když zpracovávají data. Stejně rychle jako neurony přenášejí informace do našich mozků, počítače přenášejí čísla, a to rychlostí, kterou nejsme schopni pojmout. Když přistupujeme k novým médiím, je možné si tuto uměleckou práci esteticky představit jako rychle se hýbající buňky, které jsou palivem pro naše motivy.

Pokud tyto části dekonstruujeme, vidíme, jaké jsou vztahy mezi micro a macro. Může nám to pomoci pochopit, jak v nové technologické éře fungují naše vlastní těla. Umělci, aby se s tímto procesem vypořádali, prostřednictvím minimalistických interpretací reagují na vědecké, nevědecké i komplexní analýzy skutečnosti i fikce. Symbio je digitální srdce, funguje, zpracovává a vytváří obrazové informace, které nás nutí přemýšlet o našich odpovědích na otázku, jak žijeme.

Andrew Johnson je velšský umělec. V roce 1991 získal bakalářský titul a v roce 1992 titul magistra umění na Duncan of Jordanstone College of Art ve skotském Dundee. Svá díla často vystavuje v Irsku, Walesu a Skotsku.
Dílo označené jako „bez názvu“ (2003) je rytmickým pulzováním červené hmoty, která v kruhovém pohybu vyrůstá z bílého pozadí. Podobá se tlukoucímu srdci. Johnson o svém díle říká: „Umění v povědomí lidí představuje všechny věci pro všechny lidi a je hlubokou reflexí vztahu člověka k životu a lidské tvořivosti.

Eleanna Anagnos je americká umělkyně, která pracuje v newyorském Brooklynu. Bakalářský titul z ateliérové tvorby a zaměření na ženské a genderové studie získala v roce 2002 na Kenyon College in Gambier v Ohiu. Titul magistra umění získala na Tyler School of Art na Temple University v Elkins Park v Pensylvánii v roce 2005. Vystavovala v různých státech USA, nejčastěji v New Yorku, vystavovala i v Římě.
Díla nazvaná „Dělám, co můžu“ (2009), „Substráty“ (2009) a „Jinosvět I“ (2009) (vytvořeno ve spolupráci s Davidem Kantem) jsou videozáznamy natočené na mobilní telefon během každodenních činností. Tyto záznamy představují scény v pohybu natočené na rušných místech. Abstrahují naše životní prostředí a mění je na místa, která se pro nás stávají nereálnými a neznámými. Eleanna Anagnos své práce vytváří způsobem, který sama popisuje jako přetváření svého díla „z aktuálního dokumentu na něco, co se mnohem více přibližuje malbě, ve které je k zachycení gest využito momentálního světla.“

Aljoscha je ukrajinský umělec působící v Německu. Aljoscha navštěvoval Uměleckou akademii v německém Düsseldorfu a Akademii výtvarných umění v rakouském Salzburgu. Svá díla vystavoval v Německu, Španělsku a Itálii.
Dílo nazvané „Bioism Networking/Objekt 30“ (2006) je zrychlený videozáznam růstu vytvářeného organismu. Aljoscha se do značné míry nechává inspirovat biologií, sám uvádí: „bioismus nebo biofuturismus vyjadřují mou snahu vytvářet nové živé formy a novou estetiku budoucího organického života. Bioism je pro mě způsobem, jak vytvářet umělecké předměty, což samo o osobě vyjadřuje nové formy vitální činnosti.“

Joesph Farbrook je americký umělec, který pracuje v Massachusetts. Titul bakaláře a magistra umění získal na University of Colorado. Svá díla vystavoval v Asii, Jižní Americe, na Středním východě a ve Spojených státech.
Dílo nazvané „Buňka v novém těle“ (2006) je digitální grafickou animací pracující s textem s cílem vyvolat znepokojení. Sestává z tenkých linek, které vytvářejí těla podobná buňkám. Farbrook ke svému dílu říká: „Z prvotní polévky se vytváří buňka. Po čase mnohé buňky společně vytvářejí větší a složitější bytosti. Všichni jsou velkým chuchvalcem buněk. Jak bude vypadat další krok evoluce s tím, jak se každý z nás stane buňkou nového těla?“

Al Wildey je americký umělec působící v Michiganu. Titul bakaláře umění získal na Rochester Institute of Technology v roce 1990 a titul magistra umění na University of Idaho v roce 1996. Často vystavuje po celých Spojených státech včetně Kalifornie, New Yorku a Washingtonu.
Jeho díla nazvaná „Amerika,“ „Kentucky“ a „Pittsburgh“ (2009) jsou digitální kombinace komprimovaných vrstev rozprostírajících se přes 6600 mil. Představují vizuální záznam paměti obdobně jako fotografie vytvářející jednotlivé kousky, které neustále cestují. Al Wildley uvádí: „Představte si film, jehož všechna políčka jsou komprimována do jednoho obrazu a vy se díváte na všechny najednou; výsledkem je neurčitý dojem, který může přinejlepším jen naznačovat kumulativní zkušenost.“

Joao Simoes je portugalský umělec působící v New York City. Magisterský titul z architektury a urbánní kultury získal na Centre Cultura Contemporanea Barcelona ve Španělsku. Svá díla vystavoval v New Yorku a Španělsku.

Mr. BRA je alter ego umělců Richarda Fajnora a Marka Kvetána, kteří vytvořili společnou hybridní identitu fiktivního autora, kterou rozvíjí již od roku 2000. Projekt Mr. BRA odhaluje a zviditelňuje strategie a procesy odehrávající se v mechanismu fungování současného uměleckého dění. Hybridní totožnost Mr. BRA vznikla se záměrem spolupracovat ve styčných bodech tvorby obou autorů a zárověň odlišit společnou práci od jejich autorských uměleckých aktivit. Spojuje je ideová spřízněnost, podobné nahlížení na možnosti dekonstrukce vztahu umělce a diváka, který se v projektu Mr. BRA ukázal jako klíčový. Prostřednictvíma Mr. BRA zkoumají jaká jsou jejich hodnotící kritéria, charakteristiky komunikace umělsce s divákem, odbornou veřejností a institucemi.

invitation card >